Belfast 2024

Belfast je rozkošný kout tohoto světa a pokud jej navštívíte, pochopíte, proč Thomas Andrews Irsko tolik miloval. V našich končinách při vyslovení slova "Irsko" většině lidí naskočí město Dublin a je celkem záhadou proč. Severní Irsko se na "první dobrou" našinci jaksi nevybaví a vždy je potřeba dodat ono "Severní", aby se člověk chytil, ačkoliv Belfast hrál v historii ostrova prim a navíc leží de facto na jeho východě. Belfast však rozhodně stojí za to, abyste se pro něj rozhodli, pokud uvažujete o návštěvě irského ostrova a nemáte možnost navštívit obě města v jednom termínu najednou. Irský ostrov je od roku 1922 (rok oficiálního uznání) místem dvou států, což v době, kdy žil Thomas Andrews, nebylo myslitelné. Dublin se jako výsledek letitého sporu mezi unionisty a nacionalisty nakonec trhl a stal se hlavním městem Irské republiky, zatímco Belfast zůstal součástí království Velké Británie a dál se desetiletí zmítal svými niternými problémy "protestanté versus katolíci". Tato téměř smrtelná křeč se Belfastem táhla až do roku 1998, kdy byl slavnostně uzavřen mír na obou stranách. Ale v tomto roce se odehrálo ještě něco. Na nášlapnou minu, kterou v roce 1912 někdo důmyslně skryl, právě šlápnul režisér velkofilmu James Cameron a odpálil tak bombu, která způsobila zvrat v upadajícím hlavním městě Severního Irska.

Belfast byl osídlen již v době bronzové a velkým městem se stal v 17. století. S jeho polohou nebylo těžké přijít na to, jak výhodné místo to bude pro loďařský průmysl. Ale abychom neupírali i jiné zásluhy, Béal Feirste (odkud název pochází) se proslavil i lnářským a tabákovým průmyslem. Vrcholu město dosáhlo, když se mladý učeň Edward Harland přeplavil (místní říkají běžně "over the water") na sever přes řeku Lagan do malé skomírající loděnice a na tomto místě se rozhodl, že založí loděnici vlastní. Přidal se k němu Gustav Wolff a všechno finančně zaštítil Thomas Ismay. Gustav Wolff to později okomentoval slovy: "Sir Edward staví lodě, pan Pirrie dělá PíÁr a za mě: já si kouřím cigára". Další vývoj událostí známe a pokud ne, pokračujte zde.

Když se Titanic potopil, byla to pro místní nejenom ztráta, ale i velká potupa. Celá loděnice si celá desetiletí nesla neopodstatněný šrám z pocitu, že loď zkonstruovala špatně a Belfast se na dlouhá léta zahalil pláštěm mlčenlivosti na toto téma. Loď však byla postavena zcela bezchybně a nikdy nebyl ani náznakem zpochybněn charakter a zásluhy Thomase Andrewse coby geniálního konstruktéra a velkého hrdiny. 

V 60 letech minulého století začal Belfast celkově upadat a nezaměstnanost byla alarmující. Ještě dnes, když projíždíte okrajovými částmi města, si stále můžete povšimnout starých neupravených domů, které si jsou podobné jako přes kopírák a ze kterých čiší chudoba. V roce 1989 opustili poslední zaměstnanci loděnice místo, kde sídlily administrativní budovy a famózní Kreslírny a místo bylo odsouzeno k postupnému (a potupnému) zániku. Ještě v roce 1996 bylo prostranství, kde dnes stojí slavné Titanic muzeum, plné rezavějícího železa, šrotu a různého "bordelu". (Loděnice Harland and Wolff však dodnes funguje a viděla jsem na vlastní oči stavbu velké lodi, ale její osud je stále nejistý…) Teprve příchod velkofilmu všechno změnil a vystřelil Belfast a Titanic do hvězdných výšin. Řečeno slovy klasika: pozemek loděnice a město zmítané občanskou válkou povstali jako Fénix z popela. V roce 2005 bylo oznámeno, že na chátrajícím pozemku vyroste muzeum, které bude celou tragédii a historii Belfastu připomínat. V roce 2012 bylo Titanic museum slavnostně otevřeno a od té doby město neuvěřitelnou rychlostí vzkvétá. K velké popularitě přispěl i fakt, že administrativní budovy byly přebudovány na Titanic Hotel Belfast a jeho hosté si mohou osobně projít Kreslírny, kde nejznámější loď světa vznikala. Dnes je hlavní město Severního Irska Belfast městem s nejnižší nezaměstnaností Britského království a bydlí zde jeho nejspokojenější obyvatelé. 

Co byste při návštěvě Belfastu neměli vynechat?

1. Titanic Quarter - čtvrť, kde se nachází Titanic Hotel Belfast a impozantní Titanic muzeum. Rozkládá se na bývalém pozemku části loděnice Harland and Wolff. V hotelu je možné projít si Kreslírny a kanceláře, dokonce je možné si tyto prostory pronajmout a dát si soukromou večeři. Nezapomeňte navštívit Nomadic a největší suchý dok na světě, kde stál i Titanic.

2. Belfast City Hall - radnice, která byla postavena v roce 1906. Vstup na radnici je zdarma a nabízí možnost prohlédnout si výstavu o historii města. Tip: vyfoťte se na inauguračním křesle pro starostu města.

3. Albert Memorial Clock - památník, který byl postaven na počest prince Alberta v roce 1869. Poblíž stojí "Velká ryba" dlouhá 10 metrů.

4. Ulster Museum - je rovněž zdarma a nabídne Vám celkový pohled na historii města a když budete mít štěstí, narazíte na nějakou zajímavou událost jako já: zhlédla jsem dva originální obrazy od Caravaggia ze života Krista.

5. Botanická zahrada a Královská akademie.

6. Cave hill a Belfastský hrad - po překonání různě náročných tras Vás čeká úchvatný výhled na město a záliv. Jeho neslavnější rys byl inspirací pro známé Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta.